3.5.4.3
Druhy pracovnělékařských prohlídek
JUDr. Anna Janáková
Právní úprava v podstatě akceptuje dosavadní systém pracovnělékařských prohlídek, který byl v šedesátých letech minulého století založen dnes již zrušenou Směrnicí Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 2/1968 Sb.). Neobsahuje však již řadové prohlídky, neboť nově stanovené periodické prohlídky byly od 3. dubna 2013 určeny všem zaměstnancům v pracovním poměru a za stanovených podmínek též zaměstnancům pracujícím na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Až novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o PLS a některých druzích posudkové péče, uskutečněná vyhláškou č. 452/2022 Sb. s právní účinností od 1. ledna 2023 přinesla zvolnění v tom, že periodické prohlídky u prací kategorie první a druhé se provádějí ve stanovených intervalech jen v případě, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují.
Druhy prohlídek
Vyhláška o PLS rozlišuje následující druhy pracovnělékařských prohlídek:
a) vstupní,
b) periodické,
c) mimořádné
d) výstupní
e) následné (po skončení rizikové práce).
Pouze prohlídky uvedené pod písm. a) až c) jsou prohlídky k posuzování zdravotní způsobilosti k práci a v jejich závěru se vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.
Pracovnělékařské prohlídky uvedené shora pod písm. d) a e) jsou prohlídky, při nichž se posuzuje zdravotní stav, a v jejich závěru se lékařský posudek nevydává. Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení.
Zaměstnavatel je povinen vybavit zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) před odesláním na pracovnělékařskou prohlídku a k posouzení zdravotní způsobilosti k práci řádně vyplněnou žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci.
Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.
Zaměstnavatel je povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy před vznikem pracovního poměru a vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
Před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr bude mít tuto povinnost, jen:
-
má-li být osoba zařazena k práci, která je prací rizikovou nebo
-
jejíž součástí je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. (dále též. "vyhláška o PLS") nebo jinými právními předpisy.
Zaměstnavateli však zákon umožňuje vyžádat si vstupní pracovnělékařskou prohlídku i u osob, které mají být zařazeny na práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li mít pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.
Vstupní prohlídka se též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek (např. zvýšení rizikového faktoru nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce), než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.
Nahoru Prohlídky u prací nezařazených do kategorie
Zaměstnavatel má podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále též "ZoOVZ"), povinnost zařadit práce do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie do třiceti dnů ode dne zahájení jejich výkonu. Dle § 37 odst. 1 ZoOVZ pro práce na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu není zaměstnavatel povinen provádět až po dobu jednoho kalendářního roku kategorizaci prací. U těchto prací tedy nebylo tedy zcela zřejmé, jak provádět pracovnělékařské prohlídky, které jsou navázané právě na příslušnou kategorii práce; nebylo tedy ani zřejmé, na základě jakých konkrétních kritérií mají být provedeny vstupní lékařské prohlídky. Pro vstupní prohlídky zaměstnanců vykonávajících práci ve zkušebním provozu, nebo vykonávající práce dosud nezařazené do kategorie, nebylo a není možné v řadě případů zajistit měření či hodnocení rizikového faktoru. Řešení se hledalo v zapojení poskytovatele pracovnělékařských služeb do zhodnocení míry rizikových faktorů, a to v rámci dohledu.
Situaci vyřešila novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále též " ZoSZS"), provedená s právní účinností od 1. května 2020 zákonem č. 205/2020 Sb., která doplnila ust. § 54 odst. 4 ZoSZS tak, že stanovila, že vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel zajišťuje na základě údajů o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání a dále údajů o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu ke konkrétní práci a míře předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené zaměstnavatelem po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Nahoru Periodická prohlídka
Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.
Nahoru Intervaly periodických prohlídek
Vyhláška o PLS stanoví následující intervaly periodických prohlídek:
| Rizikovost práce | Interval prohlídek |
| kategorie první | periodická prohlídka se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují:
1. nejdéle jednou za 6 let,
2. jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku
|
| kategorie druhá a | periodická prohlídka se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují:
1. nejdéle jednou za 4 roky,
2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.
|
kategorie druhá riziková
kategorie třetí | jednou za 2 roky |
| kategorie čtvrtá | jednou za 1 rok |
práce a činnosti, jejichž součástí
je profesní riziko | jednou za 4 roky,
2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku,
pokud není pro provedení periodické prohlídky podle předchozích řádků stanovena lhůta kratší.
|
Shora stanovené intervaly se nepoužijí, pokud:
První periodická prohlídka zaměstnance, který dovršil 50 let věku, se provede v návaznosti na poslední periodickou prohlídku stanovenou do 50 let věku.
Nahoru Periodické prohlídky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.
Nahoru Rozhodný den pro stanovení termínu periodické prohlídky
Podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění novely uskutečněné vyhláškou č. 436/2017 Sb. (s právní účinností od 15. prosince 2017) je dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den:
a) vydání lékařského posudku na základě
1. vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 vyhlášky o PLS nebo
2. periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti, nebo
b) započetí výkonu práce stejného druhu poprvé sjednaného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr podle § 11 odst. 5 vyhlášky o PLS.
Vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky.
Nahoru Mimořádná prohlídka
Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.
Mimořádná prohlídka se provádí:
a) ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví atomový zákon,
b) to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
c) došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
d) bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
e) byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení…
