Input:

Pracovnělékařská prohlídka

8.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.4.2
Pracovnělékařská prohlídka

JUDr. Anna Janáková

Podstata prohlídky

Pracovnělékařská prohlídka je podstatnou součástí pracovnělékařských služeb, kdy je posuzován zdravotní stav a zdravotní způsobilost fyzické osoby ve vztahu ke konkrétní práci u konkrétního zaměstnavatele a na konkrétním pracovišti s konkrétními pracovními podmínkami, za kterých je nebo bude práce vykonávána.

Smysl pracovnělékařských prohlídek

Smyslem pracovnělékařských podmínek je prevence, tedy předcházet nemocím z povolání, ohrožením nemocí z povolání, pracovním úrazů a jiným poškozením zdraví z práce. Cílem je mít o zaměstnanci (uchazeči o zaměstnání) dostatek informací o jeho zdravotním stavu ve vztahu k uvažované nebo vykonávané práci a nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejíž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti (ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).

Preventivní lékařské prohlídky

V našem právním systému jsou dvě sféry, které předpisují preventivní lékařské prohlídky. Tyto sféry je třeba odlišovat. Jedná se o preventivní periodické prohlídky ve:

• sféře preventivní zdravotní péče podle ust. § 5 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. V rámci této péče upravuje od 1. dubna 2012 preventivní prohlídky vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, která stanoví i jejich obsah. Preventivní prohlídky se provádějí v oborech všeobecné praktické lékařství (každé 2 roky), a dále v oborech praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství, gynekologie a porodnictví. Tyto prohlídky jsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění.

• sféře pracovnělékařské péče podle ust. § 53 a ust. § 60 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Druhy, četnost a obsah těchto prohlídek stanoví vyhláška o pracovnělékařských službách, případně jiné právní předpisy. Tyto prohlídky nejsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění a hradí je zaměstnavatel, pokud zákon č. 373/2011 Sb. (§ 58), nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

Obě sféry preventivních prohlídek u jednoho lékaře

V praxi může dojít k situaci, kdy preventivní lékařské prohlídky v obou shora uvedených sférách bude vykonávat jeden poskytovatel zdravotních služeb a tentýž lékař. Může se tak stát, pokud:

a) zaměstnavatel vysílá zaměstnance k provedení pracovnělékařských prohlídek k jeho registrujícímu praktickému lékaři (to je možné pouze v tom případě, že se jedná o práce kategorie první).

b) smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele nabídne zaměstnancům zaměstnavatele i služby praktického lékaře a zaměstnanci si tohoto lékaře zvolí.

Problémy v praxi

Ukazovalo se v praxi, že zejména někteří registrující praktičtí lékaři, kam byl zaměstnanec zaměstnavatelem odeslán k provedení preventivní pracovnělékařské prohlídky, neznali, resp. nerozlišovali preventivní prohlídky, na které mají nárok všichni pojištěnci (fyzické osoby) a preventivní prohlídky pracovnělékařské určené pouze pro zaměstnance. V podstatě pak udělali preventivní prohlídku, která byla obsahově určena pro pojištěnce, a vykázali j i jako pracovnělékařskou prohlídku. Aspekt zdravotní náročnosti práce vůbec neřešili. Takovému přístupu by měla zabránit:

  • novela ust. § 57 odst. 1 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb., uskutečněná zákonem č. 205/2020 Sb. s právní účinností od 1. května 2020 a též 

    • vyhláška č. 79/2013 Sb., která stanoví jasný obsah pracovnělékařských prohlídek výčtem výkonů základního vyšetření případně dalších odborných vyšetření, které je posuzující lékař povinen provést.

Je nezbytné odlišovat obě dvě sféry preventivních lékařských prohlídek uvedené shora pod písmeny a) a b), protože každá z uvedených sfér má jiný účel a jiný obsah, i když cíl je stejný, a to je prevence. Je tedy na zaměstnavatelích, aby si ohlídali, aby provedená prohlídka byla skutečně pracovnělékařská.

Kdy se provádějí pracovnělékařské prohlídky

Zdravotní stav je posuzován již ve fázi ucházení se o zaměstnání u zaměstnavatele a dále v jeho průběhu buď v pravidelných intervalech, vždy při změně druhu práce, před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance,, nebo mimořádně zejména při důvodném podezření na změnu zdravotní způsobilosti, při skončení rizikové práce a v dalších stanovených případech a v důvodných případech ještě následně po skončení pracovněprávního vztahu.

Povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce zaměstnanci sdělit, jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit a umožnit mu podrobit se těmto prohlídkám v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví.

Co lékař hodnotí

Posuzující lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb při pracovnělékařské prohlídce pro zhodnocení zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance vychází z:

a) výsledků a závěrů lékařské prohlídky (případně dalších odborných vyšetření),

b) údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace (viz část 3/5.3.3 této příručky) a 

c) údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o pracovnělékařskou prohlídku – tedy ze zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání a podmínek, za kterých je činnost vykonávána nebo nároků činnosti na zdraví posuzované osoby,

d) z informací zjištěných při dohledu.

Pokud pracovnělékařskou prohlídku provádí registrující praktický lékař zaměstnance, potom místo výpisu ze zdravotnické dokumentace vychází z údajů, které má sám ve zdravotnické dokumentaci vedené o tomto pacientovi/zaměstnanci). Registrující praktický lékař také nemá informace zjištění při dohledu nad pracovišti a výkonem práce u zaměstnavatele a je odkázán jen na informace, které mu o tom poskytne zaměstnavatel v písemné žádosti.

Obsah pracovnělékařské prohlídky

Novinkou oproti dosavadní právní úpravě je, že vyhláška o pracovnělékařských službách stanoví obsah pracovnělékařské prohlídky. Přímo právním předpisem je tedy stanoveno, co vše má v rámci této prohlídky posuzující lékař vyšetřit a ověřit. Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky (stejně tak lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo průběhu vzdělávání), je podle návrhu vyhlášky o pracovnělékařských sužbách:

a) základní vyšetření, jehož součástí jsou tato vyšetření:

  • rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných onemocněních s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost,

  • pracovní anamnéza; zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů a pracovní podmínky,

  • komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při přípravě na budoucí povolání a při výkonu práce, s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby, a

  • základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moči.

b) další odborná vyšetření, o které se rozšiřuje základní vyšetření, jestliže:

  • stanoví jiný právní předpis (viz část 3/5.3.2 této příručky),

  • jsou prováděná v případě mimořádné prohlídky na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,

  • je stanoví příloha č. 2 vyhlášky o PLS pro práce rizikové (část. I. přílohy č. 2) podle zákona č. 258/2000 Sb., nebo pro práce s rizikem ohrožení zdraví (část. II. přílohy č. 2),

  • jsou indikována posuzujícím lékařem, pokud je to k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, potřebné nebo to pracovní podmínky vyžadují; jestliže posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele a pokud je to podle zjištění zdravotního stavu při základním vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci důvodné; a na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiných vyšetření a jejich dynamiky, a to za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů pracovních podmínek.

Další odborná vyšetření lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím poskytovatelem.

Zdravotní náročnost pro výkon práce

Posuzující lékař může získat informace o zdravotní náročnosti pro výkon práce v zásadě dvěma způsoby, a to:

a) z pravidelného dohledu, který provádí na pracovištích zaměstnavatele v rámci poskytování pracovnělékařských služeb (viz část 3/5.2.6) a 

b) z informací, které mu písemně předá zaměstnavatel, který k němu vysílá zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku (žádost o provedení