Input:

Organizace, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb

8.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.2.6
Organizace, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb

JUDr. Anna Janáková

Organizace pracovnělékařských služeb

Základním pojetím organizace poskytování pracovnělékařských služeb, tak jak stanoví zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále též „ZoSZS”), je, že zaměstnavatel si pracovnělékařské služby zajišťuje smluvně od poskytovatele zdravotních služeb, a to na základě písemné občanskoprávní smlouvy (§ 54 odst. a odst. 2 písm. a) ZoSZS). Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být jen poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

Vedle toho ZoSZS připouští možnosti, které se odchylují od tohoto základního pojetí, kdy pracovnělékařské služby, nebo jejich část může provádět jiný subjekt než smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele. Při těchto jiných možnostech však nejsou dotčeny požadavky na odbornost poskytovatele zdravotních služeb. Další možnosti, které ZoSZS připouští, uvádí v přehledu následující tabulka:

Příslušné ustanovení ZoSZS Organizace poskytování PLS 
§ 54 odst. 2 písm. b) Provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání. 
§ 54 odst. 5 Zajištění pracovnělékařských služeb u agenturních zaměstnanců agenturou práce u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb, ale též prostřednictvím registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti nebo prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele.  
§ 57a Smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, může některou součást pracovnělékařských služeb zajišťovat prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb – pověřeného poskytovatele na základě písemné smlouvy s ním uzavřené, pokud je takový postup dohodnut v písemné smlouvě se zaměstnavatele.  
§ 58a Zaměstnavatel, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat PLS prostřednictvím: a) lékaře se specializovanou způsobilostí anebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství anebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství ab) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb,se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah. Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost zaměstnanců uvedených v písmenech a) a b).  

Více poskytovatelů PLS

Vyhláška o pracovnělékařských službách počítá s tím, že zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb, a to v případě, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

Zajištění ostatních součástí pracovnělékařských služeb při zajištění pracovnělékařských prohlídek registrujícími praktickými lékaři

V případě, kdy jsou zaměstnanci vykonávány a uchazeči o zaměstnání mají být vykonávány práce kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 ZoSZS nebo jinými právními předpisy, zůstává zaměstnavateli možnost volby vyslat takové zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce k jejich registrujícím poskytovatelům na základě písemné žádosti. Na základě novely právně účinné od 1. listopadu 2017 u těchto zaměstnanců zaměstnavatel zajišťuje ostatní součástí PLS (dohled, poradenství), je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu (§ 54 odst. 2 písm. b) ZoSZS). Podle důvodové zprávy k návrhu novelizačního zákona by tak mělo být v případě častých pracovních neschopností zaměstnanců, častějšího výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, fluktuace zaměstnance apod., kdy tyto okolnosti mohou svědčit o tom, že podmínky na pracovišti nejsou vyhovující.

Výslovně z nové dikce vyplývá, že shora uvedené možnosti ohledně zajišťování pracovnělékařských služeb má zaměstnavatel jen u zaměstnanců pracujících v kategorii práce první; u dalších zaměstnanců, kteří u něj vykonávají práce kategorie vyšší než první, se toto zvýhodnění netýká a zaměstnavatel u nich musí zajišťovat pracovnělékařské služby smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb v plném rozsahu.

Pracovnělékařské služby zajišťované agenturou práce

Zákon č. 373/2011 Sb. od 1. listopadu 2017 umožňuje agenturám práce, aby mohly zajištovat pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, prostřednictvím:

  • poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavřela (agentura práce) písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb,

  • registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti podle § 54 odst. 2 písm. b) ZoSZS, nebo

  • poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce (nové ustanovení § 54 odst. 5 ZoSZS). V takovém případě agentura práce nemusí s poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele uzavírat smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb; podmínky poskytování pracovnělékařských služeb se zahrnou do dohody o dočasném přidělení zaměstnance (§ 307a a násl. zákoníku práce).

V souvislosti s touto novou úpravou byla stanovena povinnost zaměstnavatele umožnit vstup na své pracoviště i osobám pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb agentury práce, jejíž pracovníci jsou zařazení na pracoviště zaměstnavatele jako uživatele (§ 55 odst. 1 písm. a) ZoSZS).

Provádění pracovnělékařských služeb jako „subdodávka”

Aby bylo umožněno zvýšit kapacitu pro poskytování pracovnělékařských služeb, umožnilo nové ust. § 57a ZoSZS (na základě novely právně účinné od 1. listopadu 2017) smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb některou součást těchto služeb zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele - „pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb”, na základě písemné smlouvy s ním uzavřené.

Je však třeba zdůraznit, že takový postup však musí být dohodnut poskytovatelem dopředu v písemné smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb uzavřené se zaměstnavatelem.

Smlouvu, kterou mezi sebou bude uzavírat smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb a pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb zákon reguluje. Zákon č. 373/2011 Sb. vymezuje v novém ust. § 57a nezbytné náležitosti, které smlouva mezi poskytovateli musí obsahovat. Podrobnosti viz Smlouva mezi smluvním poskytovatelem PLS a pověřeným poskytovatelem.

Pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb provádějící posuzování zdravotní způsobilosti, v takovém případě vydává v rámci této činnosti lékařský posudek svým jménem.

Pracovnělékařské služby zajišťované na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu

Novela ZoSZS přijatá zákonem č. 47/2013 Sb. prolomila s právní účinností od 1. dubna 2013, požadavek, aby pracovnělékařské služby byly zajišťovány vždy na základě občansko právní smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb, a to ve prospěch zaměstnavatelů, kteří získali oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle ZOZS:

  • v oboru praktické lékařství nebo

  • oboru pracovní právo.

Tito zaměstnavatelé mohou pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím:

a) lékaře se specializovanou způsobilostí anebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství anebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a

b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb,

se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah. Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost zaměstnanců uvedených v písmenech a) a b).

Nové ust. § 58a ZoSZS stanoví další podmínky a požadavky při zajišťování pracovnělékařských služeb tímto způsobem.

Obsah a rozsah pracovnělékařských služeb

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, stanoví obsah činností jednotlivých pracovnělékařských služeb; jejich rozsah by měl být stanoven v písemné smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb, a měl by zohledňovat zdravotní náročnost práce a charakter podmínek na pracovištích.

Hodnocení zdravotního stavu

Vyhláška o pracovnělékařských službách stanoví, že obsahem pracovnělékařských služeb při hodnocení zdravotního zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je:

  1. zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách, kterými jsou lékařské prohlídky prováděné poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství (pracovnělékařská prohlídka – podrobnosti ohledně jejího obsahu viz část 3/5.4.2 této publikace),
  2. hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí, včetně výsledků biologických expozičních testů, za účelem stanovení této zátěže,
  3. hodnocení výsledků cíleně prováděných studií odezvy zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní podmínky,
  4. zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nebo nemocí souvisejících s prací,
  5. hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti,
  6. sledování vlivů rizikových faktorů a pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době na zdraví zaměstnanců, a to v rámci pracovnělékařské prohlídky, je-li to s ohledem na charakter rizikových faktorů účelné.

Rizikové faktory pracovního prostředí

Za rizikové faktory pracovního prostředí uvedené shora pod bodem 3) považuje vyhláška o PLS rizikové faktory pracovních podmínek podle ust. § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osoby při výkonu práce včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů (rizika ohrožení zdraví).

Jejich výčet je v příloze č. 2 vyhlášky o PLS stanoven takto:

Rizikové faktory pracovních podmínek

a) rizikové faktory pracovních podmínek (příloha č. 2, část I.):

 Rizikový faktor  Počet podpoložek  
1  Chemické faktory (obecně)  3  
2  Chemické faktory (vybrané)   58  
3  Fyzikální faktory   10  
4  Faktory fyzické zátěže   3  
5  Faktory psychosenzorické zátěže   2  
6  Škodliviny působící profesionální nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice   8  
7  Fyzikální, chemické nebo biologické faktory, které způsobují kožní nemoci   2  
8  Biologické faktory   5  

Rizika ohrožení zdraví

b) rizika ohrožení zdraví (příloha č. 2, část II.):

 Práce a činnost  
1  Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob,  
2  Činnosti epidemiologicky závažné   
3  Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních strojů a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů  
4  Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků   
5  Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby  
6  Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům