Input:

Druhy pracovnělékařských prohlídek

8.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.4.3
Druhy pracovnělékařských prohlídek

JUDr. Anna Janáková

Nová právní úprava v podstatě akceptuje dosavadní systém pracovnělékařských prohlídek, který byl v šedesátých letech minulého století založen dnes již zrušenou Směrnicí Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 2/1968 Sb.). Neobsahuje však již řadové prohlídky, neboť periodickým prohlídkám podléhají všichni zaměstnanci v pracovním poměru a za stanovených podmínek též zaměstnanci pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Druhy prohlídek

Vyhláška o PLS rozlišuje následující druhy pracovnělékařských prohlídek:

a) vstupní,

b) periodické,

c) mimořádné

d) výstupní

e) následné.

Pouze prohlídky uvedené pod písm. a) až c) jsou prohlídky k posuzování zdravotní způsobilosti k práci a v jejich závěru se vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci (vzor viz podkapitola 3/5.3.4 této příručky).

Pracovnělékařské prohlídky uvedené shora pod písm. d) a e) jsou prohlídky, při nichž se posuzuje zdravotní stav, a v jejich závěru se lékařský posudek nevydává. Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení. Zaměstnavatel je povinen vybavit zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) před odesláním na pracovnělékařskou prohlídku a k posouzení zdravotní způsobilosti k práci řádně vyplněnou žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci (vzor viz podkapitola 3/5.4.2 této příručky).

Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.

Zaměstnavatel je povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy před vznikem pracovního poměru a vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr bude mít tuto povinnost, jen:

• má-li být osoba zařazena k práci, která je prací rizikovou nebo

• jejíž součástí je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. (dále též. „vyhláška oPLS”) nebo jinými právními předpisy.

Zaměstnavateli novela však umožňuje vyžádat si vstupní pracovnělékařskou prohlídku i u osob, které mají být zařazeny na práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li mít pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.

Vstupní prohlídka se též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek (např. zvýšení rizikového faktoru nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce), než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.

Prohlídky u prací nezařazených do kategorie

Zaměstnavatel má podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále též „ZoOVZ”), povinnost zařadit práce do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie do třiceti dnů ode dne zahájení jejich výkonu. Dle § 37 odst. 1 ZoOVZ pro práce na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu není zaměstnavatel povinen provádět až po dobu jednoho kalendářního roku kategorizaci prací. U těchto prací tedy nebylo tedy zcela zřejmé, jak provádět pracovnělékařské prohlídky, které jsou navázané právě na příslušnou kategorii práce; nebylo tedy ani zřejmé, na základě jakých konkrétních kritérií mají být provedeny vstupní lékařské prohlídky. Pro vstupní prohlídky zaměstnanců vykonávajících práci ve zkušebním provozu, nebo vykonávající práce dosud nezařazené do kategorie, nebylo a není možné v řadě případů zajistit měření či hodnocení rizikového faktoru. Řešení se hledalo v zapojení poskytovatele pracovnělékařských služeb do zhodnocení míry rizikových faktorů, a to v rámci dohledu.

Situaci vyřešila novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále též „ ZoSZS”), provedená s právní účinností od 1. května 2020 zákonem č. 205/2020 Sb., která doplnila ust. § 54 odst. 4 ZoSZS tak, že stanovila, že vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel zajišťuje na základě údajů o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání a dále údajů o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu ke konkrétní práci a míře předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené zaměstnavatelem po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Periodická prohlídka

Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.

Intervaly periodických prohlídek

Vyhláška o PLS stanoví následující intervaly periodických prohlídek:

Rizikovost práce  Interval prohlídek  
kategorie první  1. nejdéle jednou za 6 let,
2. jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.   
kategorie druhá a  1. nejdéle jednou za 4 roky,
2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.   
  
kategorie druhá riziková
kategorie třetí  
jednou za 2 roky  
kategorie čtvrtá  jednou za 1 rok  
práce a činnosti, jejichž součástí
je riziko ohrožení zdraví  
  1. jednou za 4 roky,
    2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku, 
pokud není pro provedení periodické prohlídky podle předchozích řádků stanovena lhůta kratší. 

Shora stanovené intervaly se nepoužijí, pokud:

  • pokud je jiným právním předpisem stanoveno jinak nebo

  • pokud je v příloze č. 2 vyhlášky o PLS stanoveno jinak.

První periodická prohlídka zaměstnance, který dovršil 50 let věku, se provede v návaznosti na poslední periodickou prohlídku stanovenou do 50 let věku.

Periodické prohlídky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud

a) je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky podle shora uvedené tabulky, popřípadě podle jiného právního předpisu, nebo

b) zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.

Rozhodný den pro stanovení termínu periodické prohlídky

Podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění novely uskutečněné vyhláškou č. 436/2017 Sb. (s právní účinností od 15.prosince 2017) je dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den:

a) vydání lékařského posudku na základě

1. vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 vyhlášky o PLS nebo

2. periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti, nebo

b) započetí výkonu práce stejného druhu poprvé sjednaného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr podle § 11 odstavce 5 vyhlášky o PLS.

Mimořádná prohlídka

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Mimořádná prohlídka se provádí:

a) ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví atomový zákon,

b) to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,

c) došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,

d) bylo opakovaně zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,

e) byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo

f) byl výkon práce